Recenze: Zlodějka knih
USA/2013, režie: Brian Percival
Žánr: Drama, válečný
Stopáž: 131 min.
Hrají: Sophie Nélisse, Geoffrey Rush, Emily Watson, Nico Liersch, Ben Schnetzer
Liesel je teprve 12 let a už prožívá jedno z nejtěžších období svého života. Německo je na prahu 2. světové války a vlády se ujal Hitler. Ten pomalu začíná odstraňovat ty, kteří se mu nehodí. Výjimkou není ani Liselina matka (komunistka). Obě její děti jsou jí odebrány a vezou je do nového domova přes celou zem. Lieselin mladší bratr cestu nepřežije a Liesel se v novém domově od nové matky příliš vstřícného uvítání nedočká. Jinak je to ovšem s adoptivním otcem, který je laskavost sama. I nový soused Rudy – nejstarší syn vedle žijící rodiny přivítá Liesel více než příjemně. Hrozba se ovšem blíží. Válka propuká a pro mladou dívku, která ještě ani pořádně nechápe, co se kolem ní děje, je složité rozpoznat, co je dobré a co ne. Navíc začíná i pronásledování Židů a jeden z nich – Max se velmi rychle objeví i u nich doma. Liesel je ovšem velmi statečná a zvědavá dívka, která se rychle učí, vnímá a touží po poznání skrývajícím se na stránkách knih. Jejich největší zdroj najde překvapivě u starostovy ženy. Liesel u ní najde pochopení a podporu a může si v její knihovně číst jakoukoliv literaturu si vybere. V knihách Liesel nachází dobrodružství, krásu života a cestu, jak zachránit nejen svou, ale i Maxovu duši a možná i pochopit smysl skutečného života v nesmyslné době…
Ani nevím, jak tuto recenzi začít… jak popsat film, který vyvolává tak závažné otázky a ještě v tak realistickém obalu? Zlodějka knih je velmi dojemným příběhem, ve kterém hlavní hrdinka čelí smrti téměř každý den a ztrácí jednu milovanou osobu za druhou. Její dětská duše však stále touží po lásce a vědění, ve kterém by možná mohla najít i odpověď na to, proč se to všechno vlastně děje? K dusivé atmosféře filmu navíc přispívá i úžasná výprava, kostýmy a skutečně výjimeční herci, kteří sice hovoří anglicky, ale zapracovali na německém přízvuku. 🙂
Ačkoli je hlavní hrdinkou příběhu dívka milující knihy, fantazii a příběhy, není její život zkreslen nějakou fantazií a romantickými obrazy, ale je plně zasažen krutou realitou války, která v lidech dusila i ty nejmenší zárodky lidskosti. Zvěrstva se děla na denním pořádku i na lidech, které jste znali. Vždyť i Geoffrey Rush potřeboval k jediné zásadní scéně jen slzy a zoufalství, které tehdy musely prožívat miliony lidí. Jedni rukovali, jiní mlčeli a zbylí umírali hlady, strachy nebo pod údery bomb. A to vše v tomto snímku skutečně najdete. Přesto se při sledování snímku dokonce i párkrát zamějete anebo se s hlavními hrdiny zasníte nad zaprášenými a kůží vonícími stránkami.
Dávám 80%. Tento sympatický film si na nic nehraje. Je to drama z války, které sice miluje literaturu a nachází v ní naději a útěchu, ale radosti je tu pomálu. Tehdy šlo o holé přežití a o nic jiného. Smrt číhala na všechny. I tak se ale našli jedinci, kteří se rozhodli žít jako lidé a za zvuku bomb snít a hledat sílu ve slovech. I když možná, že jim v tom pomáhala čistá dětská duše.
Související články:
- Zlodějka knih
- Zlodějka knih ve válečném Mnichově
- Nejžádanější autor Hollywoodu
- Klub poslední naděje
- The Book Thief – trailer