Dívka, která kopla do vosího hnízda (Luftslottet som sprängdes)
Švédsko/Dánsko/Německo, 2009, režie: Daniel Alfredson
Žánr: Kriminální, thriller
Stopáž: 148 min.
Hrají: Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Lena Endre, Peter Andersson, Annika Hallin, Johan Kylén, Anders Ahlbom
Lisbeth převezli do nemocnice, kde se zotavuje ze zranění, které utrpěla v domě svého otce Alexandra Zalaščenka. Hned vedle na nemocničním pokoji však leží i on. Jejich případ se dostal do tisku a obvinění proti Lisbeth ohledně třech vražd byla stažena. Zůstává však obvinění z pokusu o vraždu vlastního otce. Právě se rozbíhá vyšetřování v jehož rámci může vyplout na povrch mnoho tajemství ohledně tajných služeb švédské policie a Zalačenkovy pravé identity. To nikdo ze zainteresovaných osob nechce riskovat a tak se tajná sekce snaží vše zamést pod koberec. Nejdříve se zbaví Zalaščenka a poté se rozhodne poslat Lisbeth zpět do psychiatrické péče, jako když byla malá. Lisbeth má díky nemocniční péči omezené zdroje obrany a tak se musí její objahoby a shánění důkazů ujmout jen těch pár přátel, které si dívka kdy pustila k tělu.
V jejich čele samozřejmě stojí Michael Bloomkvist, Plague, Armanski a překvapivě i nová posila v podobě tajné policie a Anniky Gianniniové – Lisbethiny ohájkyně a Michaelovy sestry. Rozbíhá se tak nebezpečný kolotoč, ve kterém začne všem hlavním hrdinům hořet za patami. Kdo bude rychlejší? Michael a jeho tým nebo nájemní vrazi, výhružné emaily a všudypřítomný strašák v podobě zmizelého vraha Rolanda Niedermana?
Tímto filmem končí trilogie podle stejnojmenné série Milénium Stiega Larssona. A filmaři si na něm dali záležet. Příběh chytře doplňuje předešlé dva snímky a překvapivě zachovává velmi vysokou kvalitu. Film má spád od počátku až do konce a vrcholí tak, jak má správný thriller gradovat. V tu sprácnou chvíli, vkusně a přehledně. Osobně mě velmi překvapila práce s tichem. Režisér umně využívá pouze filmové hudby navozující příslušnou mrazivou atmosféru, ale slovy šetří, stejně jako jeho hlavní filmová hrdinka. Ta dokáže říct pouhým pohledem a výrazem tváře více, než většina mluvících postav filmu. Poslední scéna, kdy dojde na lámání chleba mezi oběma nevlastními sourozenci mě naprosto uchvátila – nikdo nic neřekl a hlavní roli hrál jen mrazivý strach a panika. Přesto jsem si téměř kousala nehty a napjatě sledovala, co se bude dít. A to jsem četla knihu a věděla, co bude následovat! Skutečně perfektní práce.
Úplně stejnou poklonu opět zaslouží i scénář. Vedlejší děje a zápletky se ve fimu vůbec neobjeví. Tvůrci se drží jen hlavního tématu, který zkušeně zkombinovali s tím, co nesmí v posledním díle chybět. Vedlejší nitky by vedly jen ke zmatku v postavách a přílišnému prodloužení děje. Myslím tím takové detaily jako odchod Eriky Bergerové z Milénia, její nové kolegy a výhružky v novém zaměstnání. Nové milostné pletky Michaela Bloomkvista atd. Vše je celistvé a zapadá to do sebe jako ozubená kolečka. Chválu si zaslouží i hudba, střih a kamera. Všem se podařilo navodit tu správnou temnou atmosféru, kdy se jen člověk vrtí a potutelně drží pěsti a čeká, až Lisbeth a ostatní všem těm hajzlíkům zlomí vaz.
Velkou měrou k úspěchu přispívají i herci samotní. O Noomi Rapaceové již hovořit nebudu, ta všem třem filmům jednoznačně kraluje a její výkon je vskutku mistrovský. Poklonu však zalouží i Annika Hallin, které by měla za její trpělivost a mateřsky vřelý pohled narůst svatozář. A Anders Ahlbom, jehož slizký Peter Teleborian už od první chvíle vzbuzuje odpor a chuť mu tu jeho uhlazenou patku rozprášit pěkně mířenou bombou čenichovkou. I Lena Endre dala Erice Bergerové nový rozměr. Z rozhodné redaktory se na chvilku stala obyčejná zranitelná žena bojící se jak o sebe, tak o své blízké. Tak bych mohla pokračovat dále, ale myslím si, že je to zbytečné. Mám pro film jen a jen samá superlativa.
Dávám tedy 90%. Samotný film je z celé trilogie přeci jen trošku nejslabší, ale zároveň dokonale doplňuje celou sérii která jako celek tvoří mistrovské dílo jak v knižní, tak i ve filmové podobě. Mohu jen doporučit a to i slabším útlocitným povahám. Napínavý děj totiž natolik vtáhne do děje, že není čas přemýšlet nad krutostí a nespravedlností zločinů spáchaných na Lisbeth. A konec přijde tak rychle, že to nejde ani potom. Knihy jsou jako velmi silná droga, filmy jako droga slabší, ale se stejným účinkem. Po prvním dílu budete chtít vidět další a po druhém už třetí vidět musíte, protože končí v polovině.
Související články:
- Dívka, která si hrála s ohněm
- Dívka, která kopla do vosího hnízda
- Dívka, která si hrála s ohněm (Flickan som lekte med elden)
- Muži, kteří nenávidí ženy (Män som hatar kvinnor)
- The Girl With Dragon Tattoo – trailer
