Agora
2009, USA/Španělsko, režie: Alejandro Amenábar
Žánr: drama, historický
Stopáž: 126 min.
Hrají: Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayon Ershadi, Yousef ‚Joe‘ Sweid, Amber Rose Revah
Příběh nás zavede do Alexnadrie pod vládou římského impéria. Hlavní hrdinkou je Hypatie z Alexandrie. Největší filosofka a matematička své doby. V alexandrijské knihovně přednáší svým studentům filsofii i astronomii. Je obdivována, respektována a milována. Mezi její žáky a obdivovatele patří i její otrok Davus. Mladík, který z milosti své paní smí i přednášet jejím žákům. Ovšem nic netrvá věčně. Davus se ocitá na vážkách, zda uvěřit v Boha a přejít na stranu křesťanství. Ve městě propukají nepokoje mezi vyznavači starého antického polyteismu a křesťany. Na popud kněží zaútočí polyteisté na křesťany, což vyústí v obrovskou krvavou řež. Polyteisté jsou v menšině a jsou nuceni se uchýlit do bezpečí za zdmi knihovny. Obléhání trvá jen do doby, než se do sporu vloží císař Flavius, který přinutí plyteisty knihovnu opustit a uvolnit ji i křesťanům. V tu chvíli začíná boj o záchranu nejcenějších knih, neboť je Hypatii i jejímu otci jasné, že jakmile se křesťané dostanou dovnitř, vše zničí.
Ve chvíli útěku z knihovny se v Davusovi cosi pohne a chopí se zbraně, vraždí, ničí sochy i knihy. S mečem v ruce se vrací do domu své paní, zničený, rozervaný láskou k ní a k nové víře. Hypatie mu dává svobodu a vykáže jej z domu. Nepokoje utichnou a do města se na krátkou chvíli vrátí mír. Jeden z Hypatiiních žáků – Orestes se stává prefektem, svou učitelku má neustále u sebe. Hypatie nadále učí a provádí řadu experimentů za účelem rozluštění pohybu planet. Jejím snem je zjisti, jak Země kolem Slunce obíhá. Sama přiznává, že jakmile to zjistí, bude šťastnou ženou. Láska, manželství a děti jí nic neříkají. Její život je naplněn láskou k vědě a touhou po poznání. Ovšem další trogédie se blíží, křesťané dosáhli svého, většina polyteistů ve městě přestoupila na jejich víru, problémy však začínají s Židy. Útoky na ně příbývají a Židé se za ně mstí. Městem opět vládne krev a smrt. Děti, ženy, starci jsou zabíjeni přímo na ulicích. Hypatie proto prosí za nějaké řešení, které už jednou pro vždy vraždění zastaví. Její vliv na prefekta i lid jako takový pobuřuje Alexandrijského biskupa Cyrila. Osočí ji z čarodějnictví a hon na nejvýznamnější ženu města může začít.
Výprava filmu se mi líbila, není nijak zvlášť přemrštěná, ale úžasná. Rekvizity i stavby vypadají velmi realisticky a stejně tak i kostýmy. V bojových scénách se krví, hrůzou a krutostí rozhodně nešetří. Ne však natolik, aby se vše zvrhlo v krvavá jatka. Určité záběry jsou poněkud nechutné, ovšem dokreslují situaci a dění ve městě tehdejší doby. Doby, kdy křesťanství bylo více sektou než-li náboženstvím a kdy se jakékoli spory řešili krvavou cestou. Nikdo neměl slitování a ani pochopení. Z věřících se stávali vrazi a to vše ve jménu Boha. Vše se dalo ospravedlnit, dokud žijí, je to vůle boží, tudíž souhlasí s jejich činy. Jak prosté a snadné.
Příjemně mě překvapilo obsazení. Kromě Rachel Weiszové, která je asi nejslavnější, jsem nikoho jiného neznala. Nikdo nevybočoval z řady, vše do sebe zapadalo jako skládačka. Snad jen postava Davuse mi přišla poněkud nehotová. Přiznám se, že jsem úplně přesně nepochopila, co mladíka vedlo k víře jako takové, možná nová naděje, vize svobody, to však můžu jen hádat. Ale přesně nevím, co jej poté vedlo k ničení všeho, co předtím tolik obdivoval a čím žil. Natož to, proč se z něj stal bezohledný vrah, který našel smilování až na samotném konci filmu.
Co mě však jednoznačně oslovilo byla ona ironie své doby. Kdy vědění a pochopení začalo být nepřítelem a přítelem ten, kdo si navlékl na krk kříž. Slovo boží bylo zákonem, kde ženy neměli žádnou svou roli, nic co nebylo psáno, nemělo šanci přežít. Opět další ukázka toho, že od pradávna platila jasná pravdila, když nejsi s námi, jsi proti nám. Jedni nepřátelé se odstranili, ale za chvíli se objevili noví. Ti, kteří Krista zabili, ukřižovali, musí proto trpět. A v tom všem je jedna jediná žena, která nestraní nikomu, neboť z hlouby své duše věří, že každý má právo na svůj názor i víru. Paradoxně ona jediná zůstává věrna své víře, víře ve vědu a pochopení, víře, díky které je ochotna objetovat cokoli. Jinak by ztratila samu sebe. Kdo ze zúčastněných tedy měl tu pravou víru?
Dávám 80%. Dobře udělaný film, kde si každý najde to své. Ženy slzy, muži krev a boj a ti, co chtějí u filmu občas i přemýšlet, mohou filosofovat nad nesmrtelností chrousta. Doba byla krutá a stejně tak i film.
http://www.csfd.cz/film/241254-agora/
http://www.imdb.com/title/tt1186830/
Související články:
- První fotky z Nolanova snímku Interstellar
- Hanebný pancharti (Inglourious Basterds)
- Malý velký bojovník (Ba bing xiao jiang)
- Počátek (Inception)
- Muži, kteří nenávidí ženy (Män som hatar kvinnor)
